Vy se ohledně zelených střech ptáte, my odpovídáme

Pokud máte zelenou střechu správně provedenou a udržovanou, není její životnost ničím omezená.

Ne. Zahradnický substrát je příliš organický a obsahuje velký podíl rašeliny a kompostu. Střešní substráty musí být minerální, aby je rostliny ani za dlouhou dobu nestrávily – imituje to přirozené podmínky pro růst sukulentů a tedy i rozchodníků.

• chrání souvrství před erozí větrem v okrajových oblastech, které jsou nejvíce ohrožené vyfoukáváním (mají stálou hmotnost, souvrství umí být suché a lehké)
• kačírkový pás chrání vaši fasádu proti odstřikování substrátu a špinění během deště
• tvoří zónu bez vegetace kolem prostupů potrubí, vtoků, světlíků, střešních oken, atik atd. a zároveň chrání před zarůstáním vegetace do odvodňovacích prvků, pod oplechování apod.

Nenechte se navnadit udávanou váhou rozchodníkového koberce. Zelený koberec je jen jedna vrstva celé střechy. Celkovou váhu na 1 m² zelené střechy je potřeba počítat i se zadrženou vodou. Pro snadný výpočet můžete použít hmotnost minimálně 200 kg/m². Výsledná hmotnost se však může lišit, a proto by ji měl vypočítat statik.

Rozchodníky jsou extrémně odolné a nenáročné sukulenty a na rozdíl od trav a bylin vydrží bez vody bez problémů několik týdnů i měsíců. Zálivku rozchodníkům doporučujeme pouze na šikmých střechách, kde je závlaha z principu potřebná, nebo pokud trvá horko a sucho opravdu dlouho. Vše o rozchodnících se dozvíte v tomto našem článku: Rozchodník (Sedum) kraluje nejen extenzivním střechám.

Od 0° do 90°. Otázkou je, kdy už se nejedná o střechu, ale o fasádu. Do 45° existují standardní řešení, větší sklony jsou řešitelné individuálně jako atyp. Samozřejmě platí, že se strmostí plochy rostou strmě i náklady – jak na realizaci, tak na údržbu. Více v našem článku: Šikmá zelená střecha – dbejte na pečlivou přípravu a kvalitní provedení.

Zálivka je naprosto nutný krok. Rostliny jsou po srolování koberce zašpiněné a potřebují očistit. Vydatnou zálivkou se také zvýší váha koberce, voda následně pronikne do substrátu pod kobercem a obnoví se kapilární vzlínání vody ke kořenům rostlin. Proto po pokládce zalijte zelenou střechu na maximum její kapacity.

Další zajímavé informace o zelených střechách a samotných rozchodníkových kobercích najdete na webu zelené střechy.

Ne, nemusíte. Střešní substráty jsou minerální a obsahují minimální podíl organické hmoty. Proto je rostliny ani za dlouhou dobu nestráví.

Pletí se doporučuje na jaře a na podzim v rámci běžné kontroly odtoků a okapů. Každopádně díky tenké vrstvě substrátu jsou obecně na zelených extenzivních střechách špatné podmínky pro šíření plevelů. Výskyt plevelů totiž úměrně stoupá s tloušťkou vrstvy a vláhou.

Podle standardů vypracovaných SZÚZ (Svaz zakládání a údržby zeleně, kterého jsem členem) se používá 5 až 10 cm speciálního střešního substrátu. Množství je ale nutné přizpůsobit podmínkám střechy = lokalitě, sklonu a orientaci. Více, nebo méně substrátu má své výhody i nevýhody. Proto je lepší toto řešit s firmou specializující se na pokládání zelených střech. Rádi vám takové firmy doporučíme.

Rozhodně ne! Složení ornice je pro zelené střechy naprosto nepřípustné – špatně propouští vodu, má nevhodnou zrnitostní strukturu, obsahuje příliš mnoho jílovitých a vyplavitelných částic, semena a oddenky plevelů atd. Více jsme se o této problematice rozepsali v článku: Substrát pro extenzivní střechy na zahradě nehledejte.

Neslouží. Nopová fólie slouží pouze jako drenáž a hydroakumulační vrstva. Kořeny sice neprorazí samotný plast, ale drenážními otvory mohou volně prorůstat pod nopovku a dalšími vrstvami až ke kořenovzdorné hydroizolaci.

Takto jednoduché to není. Správná skladba souvrství zelené střechy je základem k tomu, aby střecha dobře sloužila desítky let. Do skladby patří ochranná a izolační vrstva, retenční vrstva, dále je nutná vodozádržná část a nakonec střešní substrát.

Rozchodníkový koberce můžete pokládat od března do října, nebo kdykoliv při teplotách nad bodem mrazu. Nejhezčí střechy vznikají v období od dubna do září.